- Proč se výdaje na počítače v našem podniku neustále zvyšují, když jejich cena klesá?
- Víme vůbec kolik celkově za počítače utrácíme?
- Jaká hodnota se tím pro podnik vytváří?
- Jaké jsou možné alternativy rozvoje informačního systému podniku?
- Který z těchto výdajů je pro podnik důležitější a čemu mám při omezených finančních zdrojích dát přednost?
- Můžeme vůbec věřit, že se nám tyto výdaje někdy vrátí?
Přesto dnes potřebují podniky investovat do informačních technologií víc než dříve. Kvůli neustále rostoucí náročnosti zákazníků, globální konkurenci, vzniku nových trhů, výkyvům trhů potřebují manažeři informace vysoké kvality. Informační systém bychom neměli zavádět protože to řekl náš nový zahraniční vlastník nebo proto, že jej má konkurence. Je třeba najít si čas a stanovit si důvody, účel a cíl zavádění IS. Ten by měl korespondovat se strategií firmy. Motto, které ctí profesor Molnár říká: „Pravou hodnotu informačního systému si uvědomíme teprve až v okamžiku, kdy o něj přijdeme. “
Na efektivnost IS/IT můžeme nahlížet také jako na potřebu informací u nějaké subjektu. Subjektem může být člověk, manažer nebo vlastník organizace. Uspokojíme-li tuto potřebu, očekáváme z ní nějaký užitek. Vzniklou potřebu informačního systému uspokojí určitá implementace IS, ta ovšem stojí peníze. Tím se kruh uzavírá. Pokud stupeň uspokojení potřeby informací je vysoký, lze předpokládat, že i efektivnost vynaložených prostředků je vysoká.
Model užitku z IS/IT
Problematika hodnocení efektivnosti IS je do značné míry otázkou nejen potřeb a jejich efektivního uspokojování, ale také otázkou očekávání, kterou mají lidé (koneční hodnotitelé a příjemci užitku). V podnikové sféře můžeme identifikovat 4 kategorie subjektů a jejich očekávání:
- Majitelé – IS/IT by mělo přinášet trvalé zhodnocování jejich majetku vloženého do podniku.
- Manažeři – IS/IT má dávat možnost úspěšně řídit podnik tak, aby bylo dosahováno žádoucích výsledků s minimem potřeby zdrojů jim svěřených do správy.
- Zaměstnanci – IS/IT by měl nabídnout lepší pracovní podmínky, vyšší společenský status a větší pocit sounáležitosti s podnikem.
- Zákazníci – díky výše zmíněnému by měl dostávat produkt či služby s vyšší přidanou hodnotou za přijatelnou cenu.
Zkoumání efektivnosti IS/IT můžeme založit na obecném systémovém modelu transformujícím vstupy na výstupy. Na vstupy působí transformační faktory – vnitřní i vnější, které ovlivňují efektivnost transformace.
Informační strategie
Nerespektování informační strategie podniku vede ke zbytečným nákupům různých počítačů a programů, které jsou rychle stárnoucí či vzájemně nekompatibilní, to může vést až k postupné ztrátě konkurence schopnosti. Informační strategie stanovuje soustavu cílů, které se snažíme dosáhnout.Cílem informační strategie je hledat odpovědi na otázky, jak pomocí IS/IT:
- zvyšovat výkonnost pracovníků podniku,
- podporovat dosahování strategických cílů podniku,
- získávat pro podnik konkurenční výhodu,
- vytvářet pro podnik další strategické příležitosti rozvoje.
Komponenty informační infrastruktury IS/IT
- Hardware – dostatečně výkonný a vybavený
- Základní software – vhodné a perspektivní operační a databázové systémy
- Dataware – správné datové zdroje
- Peopleware – dostatečná informační a počítačová gramotnost
- Orgware – adekvátní organizační uspořádání kompatibilní s informačními systémy a se systémem řízení podniku
Ukazatele přínosů IS/IT
- finanční (měřené v peněžních jednotkách) a nefinanční (počet, čas, apod.)
- kvantitativní (kardinální stupnicí) a kvalitativní (ordinální pořadovou či logickou stupnicí – splněnonesplněno)
- přímé (jednoznačný příčinný vztah k dosažení přínosu) a nepřímé (zástupné ukazatele)
- krátkodobé (do půl roku po implementaci) a dlouhodobé (za více let)
- absolutní (vyjádřené měřitelnou hodnotou) a relativní (poměrovým číslem)
Hlediska efektivnosti:
Aplikační: Do konce 70. let se od zavádění IS/IT očekával přímý efekt úspor materiálu, pracovníků, apod. Hovoří se o nahrazovacích aplikacích, které mají přímé a dobře vyčíslitelné přínosy. V 80. letech se od zavádění IS/IT očekávalo kromě úspor i zvyšování produktivity, flexibility a kvality výrobků či služeb (jedná se o doplňkové aplikace – přidávají hodnotu výrobkům, službám). Od 90. let očekáváme od IS/IT zásadní vliv na klíčové procesy podnikání a jejich změnu (reengineering) a vytváření nových podnikatelských příležitostí. Hovoří se o inovačních aplikacích. Mají nepřímé a velmi obtížně vyčíslitelné přínosy.Kvalitativní: Podle normy ISO 9000 je kvalita definována: „Všechny vlastnosti a charakteristiky produktu nebo služby, které jsou důležité pro splnění předepsaných nebo samozřejmých potřeb.“ Pro srovnání však potřebujeme mít k dispozici nějaké parametry, abychom mohli říci, že nějaký výrobek je lepší než druhý, obecně to jsou: funkčnost, vzhled, komfort užívání, spolehlivost a jednoduchost údržby, trvanlivost, bezpečnost – ergonomie, ekologičnost.
Řídící: Významným ukazatelem úspěšnosti IS/IT je uživatelova spokojenost, je-li uživatel spokojený, je ochoten prohlásit systém za efektivní. Proto je pro zajištění efektivnosti IS/IT třeba řídit očekávání. Očekávání by měla být optimistická, ale reálná, měla by být výsledkem dohody mezi uživateli a dodavateli. Společným jmenovatelem neúspěšných projektů jsou většinou nesplněná očekávání.
Metriky v informatice
Metriky se užívájí především pro zodpovězení otázek typu. Jaké byla produktivita vývoje minulých projektů? Jaká byla kvalita vytvořeného softwaru? Jak mohou být data, týkající se kvality a produktivity, extrapolována na současný projekt? • Jak nám pomůže minulost při plánování a odhadech současného projektu?Typy metrik
- Tvrdé metriky – objektivně měřitelné
- Měkké metriky subjektivní hodnocení uživateli, auditní dotazníky, určení hodnotitelů
Tvrdé metriky – příklad
Finanční objem poskytnutých služeb
Přímé náklady na produkt
Doba obratu zásob
Doba pro realizaci platebního příkazu
Konverze měkkých metrik na tvrdé
dotazníky spokojenosti
dostupnost služeb, počet reklamací
2024 ©