Pod názvem Holding Therapy uvedla tuto terapii do praxe Marta Welschová. Psycholožka Jiřina Prekopová její postup upravila do dnešní podoby a nazvala svůj přístup terapií pevným objetím. Tato terapie se zaměřuje na vztah mezi rodičem a dítětem, na vytváření pocitu důvěry a bezpečí a na zvládání problematického chování dítěte. Základním prostředkem terapie je objetí rodiče a dítěte, které by mělo být pevné a láskyplné zároveň. Během objetí by dítě i rodič měli mít prostor pro vyjádření veškerých, tedy i negativních, pocitů, přičemž sdílení těchto pocitů by mělo být upřímné a přicházet nejen prostřednictvím slov, ale především prostřednictvím samotného objetí. Žádné sezení by nemělo skončit dřív, než negativní pocity odplynou a dojde ke zklidnění a vzájemnému usmíření. Dochází tak k ventilaci nevyslovených zranění ve vztahu a obnovení bezpodmínečného vztahu mezi zúčastněnými.
Tradičně se tato metoda používá při zmírňování projevů dětí s autismem, dále z ní mívají prospěch mnohé děti neklidné (s poruchou pozornosti a psychomotorickým neklidem, pro jejichž obtíže se nyní užívá často zkratkového označení ADHD), zejména v případech, jsou-li znejištěny v citových vztazích a ve zkušenosti bezpodmínečného citového přijetí, a dále děti zvýšeně úzkostné, fobické, mající potíže s navazováním kontaktu s vrstevníky. Velmi dobrý vliv mívá tato metoda i na vztahy dětí s obtížně korigovatelnou tendencí k dominanci ve vztahu k rodičům. Jiřina Prekopová označuje tyto děti jako „malé tyrany“. Metoda se postupem času rozšiřuje i na jiné indikační oblasti v terapii dospělých – psychoterapie manželských vztahů, usmiřování vztahů mezi dospělými dětmi a jejich žijícími nebo již zemřelými rodiči aj.
Terapie je prováděna po psychologickém vyšetření, které zahrnuje podrobnou anamnézu. Teprve potom se uskuteční terapeutický proces v přítomnosti vyškoleného terapeuta. Terapeut řídí proces tak, aby vedl k vzájemnému vcítění se obou zúčastněných osob a na základě toho pak k prohloubení pozitivního vztahu. Předchází se tak možným zkreslením přístupu klientů k metodě, například k pouhému „lámání“ dítěte k poslušnosti nebo k posílení ambivalentního vztahu.
zdroje článku jsou autik.blog.cz a dcpaprsek.org